Životní příběhy jemenských dětí

12. 7. 2024

Následující příběhy ukazují, jak děti v Jemenu trpí v důsledku války, která je vystavuje hladu, nemocem, ztrátě blízkých a dalším těžkým životním okolnostem.

Následující příběhy ukazují, jak děti v Jemenu trpí v důsledku války, která je vystavuje hladu, nemocem, ztrátě blízkých a dalším těžkým životním okolnostem.

 Válkou poznamenané děti čelí v Jemenu obrovským útrapám. Níže zmíněné příběhy názorně ukazují, v jak těžkých podmínkách mohou tyto děti vyrůstat. Jejich zkušenosti s hladem, nemocemi či ztrátou blízkých odrážejí realitu, které je řada jemenských rodin vystavena každý den.

Ghadeer je žákyně 4. třídy, která to v životě stejně jako řada dalších jemenských dětí nemá lehké. Po smrti svého tatínka žije se svou maminkou, bratrem a sestrou. Aby její maminka všechny děti uživila, uklízí ve škole AIFurat. Zajistit jídlo v Jemenu není zrovna jednoduchý úkol. Situaci navíc stěžují zdravotní problémy Ghadeer, která již čtvrtým rokem bojuje s cukrovkou. Zajistit pravidelné inzulínové injekce se však vždy její mamince nedaří, a proto teď Ghadeer bojuje s onemocněním ledvin.

Asma je dívka ve 12. třídě, tedy v posledním ročníku středoškolského studia. Má však jiné starosti než běžný středoškolák, kterého si většina z nás představí. Společně se svou sestrou, která je v 10. třídě, se totiž musí starat o maminku trpící mentální poruchou. Jsou na ni samy, jelikož jejich otec již zemřel. Maminka je na tom psychicky opravdu špatně, pořád někam utíká, a proto se o ni dcery musí starat a neustále ji hlídat. S takovými podmínkami se jen těžce studuje. Aby holky vše zvládly, střídají se ve školní docházce, nosí si učivo a úkoly a navzájem si tak pomáhají.

Doa chodí do 6. třídy a je to jedna z nejlepších studentek školy AIFurat. Jelikož její maminka s tatínkem zemřeli při zasažení jejich rodinného domu bombou, žije se svými pěti sourozenci u svého strýce. Při bombardování přišla její nejmladší sestra o oko, ale díky pomoci lékaře získala oko umělé, což jí dodalo sebevědomí a umožnilo jí opět pravidelně chodit do školy. Ostatním sourozencům se při bombardování naštěstí nic nestalo. Pochopitelně je to ale ovlivnilo. Doa doufá, že válka jednou skončí, ona se stane doktorkou a bude pomáhat všem potřebným.


© 2018 | Pomůžu jak můžu, z.s.

IČ: 075 95 930 | č.ú. (CZK): 2701537846/2010 | č.ú. (€): 2301537847/2010

www.pomuzujakmuzu.cz | info@pomuzujakmuzu.cz